www.railian.com

Nehoda u Vranovic dne 7.července 1839
(první železniční nehoda u nás)

   Dne 7.července 1839 přijely do Brna v rámci slavnostního zahájení provozu na 144 km dlouhém úseku Severní dráhy císaře Ferdinanda, a to na trati Vídeň - Brno, 4 vlaky se 36 vozy a s asi tisícovkou cestujících. Byly taženy parními lokomotivami se jmény Herkules, Bruna, Gigant a Bucephalus. Jejich jízda začala ve Vídni ráno v půl sedmé. Jízda i se zastávkami trvala 4 hodiny. Městský magistrát v Brně uspořádal slavnostní oběd pro 120 významných hostí. Odpoledne pak cestující nastoupili na zpáteční cestu a vlaky vyrazily na cestu do Vídně.
   Pro jízdu vlaků za sebou byla předpisem nařízena jízda v časovém sledu 8 minut, nejvyšší rychlost na trati byla 32 km/h, rychlost v nepřehledných obloucích, ležících v zářezech, či ve sklonu, nejvýše 15 km/h. Vjezdy do stanic byly nařízeny na nejvýše 4 km/h. Pobyt vlaků ve stanicích po cestě byl stanoven nejvýše na 8 minut.
   Ve stanici Vranovice však zůstal stát první vlak, kvůli komplikacím s doplňováním vody, za ním zastavil druhý vlak, došlo tedy k prodloužení pobytu přes stanovených 8 minut. Druhý vlak zůstal stát posledními vozy přes první výhybku ve stanici. Před stanicí Vranovice je oblouk v zářezu, který neumožňuje vidět do poslední chvíle do stanice. Strojvedoucí třetího vlaku (angličan William Whalley - tady vidíme, že se z kolébky železnic nedovážely tehdy jen kolejnice a lokomotivy, ale i strojvedoucí) řídící lokomotivu Gigant, předpokládal, že předchozí vlaky již stanici Vranovice opustily, a při vjíždění do stanice uviděl před sebou konec stojícího vlaku na vzdálenost asi 260 metrů. Nestačil vlak zabrzdit a narazil do druhého vlaku takovou silou, že poškodil jeho poslední dva vozy. Bylo zraněno několik osob, z toho tři vážně.
   Je třeba ještě doplnit, že čtvrtý vlak zastavil včas, v bezpečné vzdálenosti.
   Vyšetřováním bylo zjištěno, že pravděpodobně strojvedoucí Gigantu zapříčinil nehodu, protože nezpomalil rychlost podle předpisu a a vjel velkou rychlostí do stanice. Trestní řízení však proti němu bylo zastaveno, protože se vyšetřovatelům nepodařilo prokázat nedodržení předepsané rychlosti. Ředitelství železniční společnosti ho však do konce roku přeložilo jako zámečníka do dílen ve Vídni a na rok 1840 s ním již neobnovilo smlouvu.
   K nehodě se vyjádřila i dvorská kancelář (tehdejší ministerstvo vnitra). Nařídila ředitelství Severní dráhy císaře Ferdinanda prodloužit interval mezi následnými vlaky na půl hodiny, krytí stojícího vlaku návěstním praporcem a omezení pobytu vlaku na nezbytně nutnou dobu.

zdroj : K3
(poslední aktualizace 8.7.2011)